Jako mezopórovou analýzu existují metody BJH, CI a DH (pro tvar válcových pórů) a Innesova metoda (pro tvar štěrbinových pórů). Všechny tyto teorie jsou založeny na výpočtu teorie kapilární kondenzace (Kelvinova rovnice). Obecně se tato teorie aplikuje na póry nad 2 nm.
Kondenzace v pórech
Je třeba vzít v úvahu model tvaru pórů, který je stejný jako u analýzy mikropórů. Metody BJH, CI a DH poskytnou většinou stejný výsledek. Jediným rozdílem těchto teorií je korekční člen tloušťky adsorpční vrstvy ft(P / P0). Tento rozdíl se stává výrazným pod 2 nm (nepoužitelný rozsah). Tyto teorie jsou použitelné i pro makropóry, ale je zde horní omezení vzhledem k možnostem měření. Jak bylo popsáno, velikost pórů se vypočítá z Kelvinovy rovnice. V případě velikosti pórů nad 100 nm je obtížné měřit relativní tlak kolem P/P0=0,99 s dobrou přesností. Čím větší je velikost pórů, tím obtížnější je dosáhnout dostatečné přesnosti měření.
Tabulka: Vztah mezi relativním tlakem a velikostí pórů
Společnost Microtrac nabízí širokou škálu přístrojů pro měření adsorpce plynů.
